Chraňte se
před znečištěným ovzduším.

Uhlí poškozuje naše zdraví i klima.
‍Ukončeme jeho těžbu a spalování.

Podle vědců znečištěné ovzduší navíc zhoršuje průběh nemoci covid-19, stejně jako dalších chorob dýchacího ústrojí. Náš vzduch je špinavější než v naprosté většině zemí EU, a to především kvůli těžbě a spalování uhlí – od velkých elektráren po malé domácí kotle.

Jsme lékařky a lékaři z Česka a záleží nám jenom na jednom: na zdraví našich pacientů. Na zdravém srdci Evropy.

Výzva lékařů a zdravotníků za konec těžby a spalování uhlí

Naším posláním je zlepšení zdraví lidí v zemi, která má jedno z nejvíce znečištěných ovzduší v Evropské unii. Škodliviny jsou původci, rapidně zhoršují a komplikují průběh nemocí respiračního ústrojí, kardiovaskulárních či onkologických onemocnění. Ročně kvůli nim zemřou tisíce lidí. Náklady na léčbu či pracovní neschopnost jdou do desítek miliard korun. 

Už toho máme dost. Jsme lékaři a zdravotníci a záleží nám jen na jednom: na zdraví našich pacientů. Obracíme se proto na vládu, poslance, senátory, hejtmany, těžební společnosti, energetické firmy a všechny další zúčastněné - ukončete co nejdříve těžbu a spalování uhlí a přejděme na moderní a čisté zdroje energie. Chceme vidět termíny a odpovědnosti, které povedou k rychlému řešení.

Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel.

Jinak se Česko, srdce Evropy, kvůli špinavému vzduchu nikdy neuzdraví.

Nejste lékaři ani zdravotníci, a přesto chcete podpořit konec těžby uhlí?
Připojte se k nám na energie.hnutiduha.cz

Podepsáni

MUDr. Radim Šrám, DrSc.,
lékař, ekotoxikolog, podepisuje jménem Komise pro životní prostředí AV ČR

MUDr. Eva Rychlíková, Ph.D.,
lékařka, expertka na hodnocení zdravotních rizik, Ústí nad Labem

Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.,
břišní a hrudní chirurg FN Motol

Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.,
profesorka Masarykovy univerzity, lékařka na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno

MUDr. Irena Opletalová,
lékařka na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, pedagožka na MUNI

MUDr. Radkin Honzák, Csc.,
psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog

MUDr. Lukáš Pollert,
lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol

prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., 
lékařka, klinika pracovního lékařství VFN a 1. LF UK  

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
lékařka a geriatrička

MUDr. Elsa Zemánková,
pediatrička, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

MUDr. Anna Kšírová,
lékařka, Doctors for future Česká republika

Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D.
Vedoucí AIDS centra, Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Nemocnice Na Bulovce

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.
předseda Vědecké rady 3. LF a vedoucí Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu

MUDr. Petr Kessler
primář, oddělení hematologie a transfúziologie, Nemocnice Pelhřimov

MUDr. Eva Němejcová
MUDr. Zdenka Matrasová
MUDr. Robert Procházka
MUDr. Ota Šťastný
MUDr. Martin Tuček
MUDr. Robert Ston
MUDr. Jan Žižka
MUDr. Martina Plačková
MUDr. Markéta Dobrá
MUDr. Helena  Drahošová
MUDr. Jaroslava Cikhardtová
MUDr. Štěpán Nováček
MUDr. Magdalena Mühlbauerová
MUDr. Iveta Matušková
MUDr. Martina Thaiszová
MUDr. Jitka Blažková
MUDr. Petra Jakubcová
MUDr. Jana Wehowská
MUDr. Anna Richterová
MUDr. Karel Panocha
MUDr. Genrikh Vilchynskyi
MUDr. Richard Kreml
MUDr. Petr Brandtl
MUDr. Lenko Škařupová
MUDr. Ondřej Kubal
MUDr. Terezie Janásková
MUDr. Barbora Kučerová
MUDr. Daniel Rybka
MUDr. Ivo Nečesánek
MUDr. Jana Fafejtová
MUDr. Marketa Petrova
MUDr. Martin Světnička
MUDr. Lucie Křivohlavá
MUDr. Jan Jedlička
MUDr. Veronika Kaššovicová
MUDr. Eduard Rozmanit
MUDr. Sylvie Kubcová
MUDr. Lenka Doležalová
MUDr. Tomáš Zaydlar
MUDr. Petr Láznička
MUDr. Marek Čierny
MUDr. Jitka Láchová
MUDr. Eva Nováková
MUDr. Richard Mach
MUDr. Pavel Řezáč
MUDr. Zuzana Timková
MUDr. Jana Bajerová
MUDr. Barbora Beňová
MUDr. Anna Kortová
MUDr. Vít Ulrych
MUDr. Zdeněk Purkar

Webinář

Naše zdraví a klima potřebují čistou energetiku
24. 11. od 17:00 do 18:15

Chcete zaslat před webinářem připomínku?

Energetika a naše zdraví jsou úzce propojené. Spalování uhlí přispívá k mnoha onemocněním. Bez elektřiny se však neobejdeme. Věděli jste, že téměř polovina vyrobené energie pochází z uhelných elektráren?
Existují souvislosti mezi znečištěným ovzduším a plicními a kardiovaskulárními onemocněními nejen v regionech, kde se dlouhodobě těží a spaluje uhlí?
Jak a čím uhlí nahradíme? Neohrozíme dodávky elektřiny?

Tyto a další otázky týkající se energetiky a vlivů spalování uhlí na naše zdraví zodpoví:

MUDr. Radim Šrám, DrSc. - lékař a ekotoxikolog, předseda Komise životního prostředí AV ČR

RNDr. Jiří Koželouh - vedoucí programu Energie, klima a odpady Hnutí DUHA a člen Uhelné komise

MUDr. Anna Kšírová - lékařka, Doctors for future Česká republika

Fakta

V oblastech se znečištěnějším ovzduším lidé s onemocněním covid-19 umírají častěji než v méně znečištěných oblastech, uvádí vědecké studie.

Na vině je znečištění ovzduší mikroskopickým prachem (PM2,5), které je ve velkých množstvích produkováno zejména spalováním uhlí a motorové nafty. Vědci z Harvardu odhalili, že nárůst dlouhodobého vystavení částicím PM2,5 o 1 μg/m3 vedl v USA k 8% nárůstu smrtnosti v souvislosti s covid-19 (1). Vědci v Birminghamu pak na základě jemného vzorku na úrovni nizozemských regionů došli ke 13 - 16,6 % nárůstu smrtnosti při dlouhodobém vystavení částicím PM2,5 o 1 μg/m3, a to jak ve městech, tak méně obydlených rurálních oblastech (2).

(1) Wu, X., Nethery, R. J., Benjamin, M., Braun, D., Dominici, F. (2020). “Exposure to air pollution and COVID-19 mortality in the United States: A Nationwide cross-sectional study”, medRxiv, preprint. doi.org/10.1101/2020.04.05.2005450202
(2) Cole, M., Ozgen, C., & Strobl, E. (2020). “Air Pollution Exposure and COVID-19”, IZA Discussion Paper No. 13367, Dostupné na SSRN: https://ssrn.com/abstract=3628242

Přes 60 % obyvatel žije v oblastech, kde jsou (alespoň u jedné škodliviny) překračovány zákonné limity pro obsah znečištění v ovzduší (3).

Ovšem přísnější mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech. Situaci zhoršují i klimatické změny a dlouhá období sucha a s tím související zvýšená prašnost a produkce ozonu, které řešeny nejsou.

(3) V roce 2018 (nejnovější zveřejněná data) to bylo 75 % obyvatel. V roce 2017 to bylo přes 60 %. Zpráva o životním prostředí ČR 2018 (nejnovější zveřejněná) - str. 53 zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf

Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí (4).

Znečištění mikroskopickým prachem, škodlivými plyny či těžkými kovy a organickými sloučeninami způsobují onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí či zhoršují potíže astmatiků (5). Rtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Benzo[a]pyren (B[a]P) má schopnost přetrvávat v prostředí, kumuluje se ve složkách životního prostředí včetně živých organismů a má toxické, mutagenní i karcinogenní vlastnosti.

(4) Air Quality in Europe 2019 - str. 68 zde: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019 
(5) Yang, J. et al. (2020).  “Prevalence of comorbidities and its effects in patients infected with SARS-CoV-2: a systematic review and meta-analysis”. International Journal of Infectious Diseases, 94, 91-95.

Česká republika patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr v Evropě. 55 % tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky (6).

ČR patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře (7).

(6) http://www.msceast.org/reports/2_2012.pdf, str. 40, graf 3.23
(7) http://emep.int/publ/helcom/2017/Chapter5_mercury_1.pdf, část 5.4, graf 5.26

V porovnání s EU vykazuje Česká republika jedny z nejvyšších koncentrací prachu i karcinogenních látek.

V ČR jsou překračovány denní i roční koncentrace mikroskopického prachu (PM10) dokonce i na pozaďových měřicích stanicích, což je v rámci EU smutné unikum. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v míře vystavení znečištění nejvíce nebezpečné části mikroskopického prachu (PM2,5), což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav a zapříčiňuje a zhoršuje respirační, kardiovaskulární a onkologická onemocnění. ČR má rovněž čtvrté nejvyšší koncentrace jedovatého přízemního ozonu (8).

(8) Air Quality in Europe 2018: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018

Nejvíce škodlivin pochází z lokálních topenišť, uhelných elektráren a tepláren.

Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména ta na uhlí, produkují 98 % rakovinotvorných látek a jsou jedním z hlavních zdrojů prachu), uhelné elektrárny a teplárny (hlavní zdroj látek, z nichž vzniká prach až v ovzduší, a látek, z nichž vzniká přízemní ozon, a také hlavní zdroj rtuti a oxidu uhličitého). Doprava je dominantním zdrojem znečištění ve velkých městech (zejména v Praze a Brně). Průmyslové podniky mají v konkrétních lokalitách dominantní vliv a plošně jsou hlavním zdrojem těkavých organických látek. Zemědělství (chov hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv) je hlavní příčinou znečištění čpavkem. Nezanedbatelným zdrojem znečištění ovzduší je přenos ze zahraničí (zejména z Polska), ale také do zahraničí (zejména do Německa).

Znečištění nás stojí daleko více, než si připouštíme.

Omezování znečištění ovzduší bývá spojováno s finančními náklady (na moderní technologie a čistší paliva) či omezeními s ekonomickým dopadem. Často se však opomíjí, že je to právě znečištění ovzduší, které způsobuje rozsáhlé ekonomické škody – zejména tím, že poškozuje zdraví a zvyšuje tak náklady na zdravotnictví. Zvyšuje náklady a snižuje příjmy domácností a státu a snižuje zisky firem vyšší nemocností a pracovní neschopností. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně (9). Mezitím elektrárny znečištění snížily, ale je nutné předpokládat, že se škody stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou samozřejmě spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.

(9) Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (2012): Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice.

Uhlí mění klima.

Uhelné elektrárny a teplárny produkují 47 % tuzemsky vyrobené elektřiny, přičemž jsou zodpovědné za 88 % ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny (10). Změna klimatu přitom přináší také přímé dopady na zdraví (například vlivem větších veder) a nepřímo také zvyšuje počet letních smogových situací (vznikajících při znečištění oxidy dusíku a výskytu slunečných horkých letních dnů).

(10) Fakta o klimatu. Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise. https://faktaoklimatu.cz/infografiky/elektrina-cr

Konec uhlí neznamená konec elektřiny.

Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů (11). Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics. Model zkoumal fungování sítě v 15minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren. Právě teď máme navíc unikátní šanci nastartovat přebudování naší energetiky díky novým fondům EU, jako je Modernizační fond a Fond pro spravedlivou transformaci.

(11) Schierhorn, P. (2018). “Czech Power Grid without Electricity from Coal by 2030: Possibilities for Integration of Renewable Resources and Transition into a System Based on Decentralised Sources”. Energynautics. https://frankbold.org/sites/default/files/publikace/czech_grid_without_coal_by_2030_fin_0.pdf

Nejnovější články

Za zdravé srdce Evropy bojuje i doktor Šrám

Číst článek

Lékařka Rychlíková: Ústecký kraj je v nebezpečí

Číst článek

Jak spolu souvisí covid-19
a znečištěné ovzduší?

Číst článek

Napsali o nás

Partneři:

Informační memorandum – podmínky ochrany osobních údajů v Hnutí DUHA
© 2020 Lékaři za zdravé srdce Evropy